U potetovance je to, jak správně podotkla paní psycholožka, jen otázkou času, kdy někoho zabije, s jeho přístupem. U toho s kolem mi vadilo to, jak pořád mluvil o tom "stíhání", čekala bych víc sebereflexe v tom, že viděl, kam ho to slepé stíhání dovedlo.
Ročně najezdím po Praze i po dálnicích v ČR i mimo 35-40 tisíc kilometrů, překvapivě to jde i s dodržováním pravidel, zatím jezdím 30 let, uvidím, co se mnou udělá stáří. Auto je zbraň, je fajn si to uvědomovat, bohatě stačí, když člověk udělá něco v klidu a má víc štěstí než rozumu, ještě to podporovat vědomým riskem, abych stíhal? Když někam nevidím, tak tam holt nejedu a udržuju si odstup i kdybych se měla tahnout 30tkou za overloadem nebo si dát někde kafe a počkat, až odjede.