To se netýká jen žen, ale obětí obecně. U nás je to velmi rozšířené. Zažila jsem to, když mě před několika lety okradli ve vlaku. I PČR mi vysvětlila, že co se stalo, je moje vina. Kdybych si kombo na trase Praha-Brno držena na klíně, nemuselo se to stát.. naprosto vážně. Nestalo se mi nic tak strašného, jen mi ukradli drahou věc, moje osobní integrita nebyla narušeno atd. Ale i to málo stačilo, když se setkáš s tím, jak s tebou PČR naloží, na tu lhostejnost a špatně skrývanou nenávist. Neumím si představit, že bych řešila, že mě obtěžoval chlap typu šéf katedry, gynekolog v nemocnici apod. Ani náhodou. Krádež jsem hlásit musela, protože mi ukradli i doklady, platební kartu atd. Taky jsem si chvilku dělala naděje, že toho zloděje najdou, protože jsem to zjistila rychle a musel projít pod kamerami na nádraží. Třeba ne jen kvůli drahému kombu, na které jsem před tím dlouho vydělávala, ale kvůli ostatním lidem, které okradl přede mnou a po mně. Totální nezájem.