"matka je třeba pořád shazovala a kritizovala, třeba i mě. Ale pořád jí to ještě pomalu v padesáti dávat za vinu a pořád se tím obírat, to není normální."

Dano, vyprávěla mi moje psycholožka, že její klientkou byla 85letá paní a několik sezení bylo věnováno tomu, že ji maminka neměla ráda. Její maminka už tehdy 25 nežila, přesto její dcera plakala a zoufala si. Některé věci neřešené, nevyřčené, nepojmenované se člověka můžou držet jako "hovno košile" a nutí člověka, aby se jimi zaobíral. Trvá to třeba tak dlouho, dokud se nečlověk definitivně nevybrečí a nevyčistí si to. Případně se zdravě nas.re a vyječí to. Čas nemusí hrát roli. Ne každý to má jako Monty.