Peppo, hodně jsem si toho našla v knížce Úpravy malých zahrad (A.Wilson) a pak jsem si sjížděla obrázky "english cottage garden" , využila jsem modelování prostoru různě vysokými masami rostlin, průhledy a zákoutími. Takže tu celkem brzy vznikl psychologicky pocit soukromí, i když nemáme neprodyšné ploty (tj. ne zeď nebo prkna, normálně drátěný plot, domodelovaný rostlinami). Přímo u domu jsem zahradu udělala takovou intimnější, směrem dál od domu je pak mnohem otevřenější.
A opravdu plně soukromá je ta "tajná zahrada", do té je vidět akorát shora a i to ne moc, a ta je vytvořená zčásti stříhanými habry, zčásti sloupcovitými jabloněmi a pak jedním stromem (jeřáb prostřední) a do ní mi zabíhá zatáčející cestička a uvnitř ji mám vysypanou kamínky a mám tam lavičku.

nemáme hustý plot všude, jen jsem různě sestavila pruhy a oblouky té "zelené hmoty", že to tu vytvořilo takový "pokojíček" na terase, za ním je pak další "pokojíček" v podobě tajné zahrady vlevo a trochu otevřenějšího kvetoucího zákoutí vpravo, pak je další "pokojíček" s kamennou lavičkou, pak je teda kus zahrady pro děti (tam je bordel, trampolína, klouzačka a tak :D) a na konci skleník.

Použila jsem hlavně ty habry a ovocné stromy (krom sloupcovitých jabloní taky vyvazuju další ovocné stromy na palmety, čímž vytvářím další pohledovou zábranu a zároveň užitek:) ), pak i tůjky, ale nemám je v řadě podél plotu, mám je od plotu v obloukové linii, takže taky tak jako "uzavírají" to kvetoucí zákoutí... a tak, no. Zatím je zahrada pětiletá, tak to ještě nemá konečnou plánovanou výšku, ale až to dosáhne těch zhruba dvou metrů, tak se tu budu cítit dokonale soukromě :)