No, podobná diskuze už tu před časem myslím byla...a taky určitě ještě není po pandemii, ale počítám, že to bylo myšleno tak, že co nám dala, nebo vzala pandemie...
Za nás - náš život se zase až tak moc nezměnil, kromě těch pár měsíců, kdy byly zavřené obchody a škola, ale u nás to nebylo zase až tak dlouho, jako jinde...škola celkem fungovala dobře, o práci jsme nikdo nepřišel...dost nás to stmelilo a kupodivu jsme vůbec neměli problém být všichni spolu pořád doma...ale máme dům a zahradu, v paneláku by to možná taky vypadalo jinak...
Co se týče mě, tak se asi chovám a přemýšlím stejně, jako předtím, možná jsem přestala tolik plánovat, respektive plánuju pořád, ale už mě nepřekvapí a nerozhodí nějaké změny na poslední chvíli, dřív mi to docela vadilo, teď prostě beru věci tak, jak přijdou a pak se zařídíme jak to jde v tu chvíli nejlíp...
V našem nejbližším okolí naštěstí nikdo neonemocněl, ani nezemřel, dokonce ani v karanténě jsme nikdy nikdo nebyli...
Trochu nám chyběly výlety po Čechách, na ta místa, kam se nemohlo - hrady, zámky, výstavy, hodně nám chyběly různé synovy vlakové akce, dny otevřených dveří, železniční dny apod...a taky jeho kroužek...jinak do zahraničí jsme se v nejbližších letech asi ani nechystali, do restaurací chodíme výjimečně a spíš na dovolené...kadeřnictví jsme vždycky stihli v nějaké té mezeře, kdy to chvilku bylo možné...Nákupy děláme stejně, jako předtím, jednou týdně velký a mezitím pár menších... Takže my vlastně pořád žijeme dost podobně, jako před pandemií...jediné, co si uvědomuju, je, že jsme víc ochotni něco většího koupit, pořídit, vyměnit...dřív bychom třeba víc vyčkávali, zvažovali, jestli je to fakt potřeba...teď to bereme spíš tak, ať si to ještě užijeme, že nikdy nikdo neví...takže pokud na to máme, tak si to dopřejeme, ale pořád s rozumem a spíš jsou to věci kolem domu, zahrady apod...jinak mám celkově pocit, že toho potřebujeme daleko míň, než jsme si mysleli...sem tam pár kousků oblečení, nebo boty, když něco doslouží, nebo je potřeba větší...sem tam knížka, ale jinak mi vlastně nic nechybí, ani ty obchody už mě nějak nebaví prolézat, většinou jdu jen pokud něco potřebuju...nejvíc mě baví hobbymarkety, zahradnictví a včera jsem po dlouhé době byla v Ikea...
Synovi uzavření škol paradoxně v něčem taky dost prospělo, ale oni tu školu neměli zavřenou tak dlouho...nicméně hodně se naučil s PC, taky komunikovat s učiteli, hlídat si svoje věci a úkoly a řešit si je...začal si víc volat a psát s kamarády, našel si dost dalších přes net díky hrám a svým videím na YouTube, teď se spolu schází a jsou dál v kontaktu online....paradoxně si během lockdownu našel víc kamarádů, než když normálně chodil do školy a na kroužek