Přidat odpověď
Libiku, docela ti rozumím v tom, že by se ti nechtělo intenzivně se starat o miminko nebo batole, zvláště v noci a pokud bys to dělala, tak primárně kvůli dceři či snaše, aby si odpočinuly. Mám to hozené tak nějak podobně. Ale věřím tomu, že svoje vnouče bych i milovala, takže by mě to stalo mnohem méně úsilí, než dělat pečovatelku v jeslích či učitelku v MŠ. Vím však z vlastní zkušenosti, že je plno babiček, které se na vnoučata jen třesou, pyšně vozí kočárek a baví je to, užívají si každou vteřinu, kdy mohou být se svými vnoučaty a když s nimi zrovna nejsou, tak na ně aspoň myslí nebo o nich vyprávějí a ukazují fotky. Úderem narození vnoučete začne mít babička pocit, že její život konečně dostal smysl. Vůbec se jim nesměju, je to hezké a tradiční a je smutné, když se takové potencionální babičce žádné vnouče nenarodí.
Předchozí