Dědeček měl velký statek, který se ve třicátých letech rekonstruoval. V rámci rekonstrukce se na obytnou část přistavělo patro - výměnek (cca 200 m2). Tam žili rodiče dědy a jeho svobodný bratr. Výměnek byl hezčí a modernější než bydlení hospodáře. Výměnkáři si nechali i část polí. Pradědeček zemřel počátkem roku 1945, ale včas nechal zbylá pole přepsat na dědu. Dědova rozhazovačná sestra přivedla manželův statek na buben a brousila si zuby na pole svých rodičů. Podrobnosti neznám, ale dle vyprávění si žila prababička na výměnku poklidně a určitě byla dobře zaopatřená. Děda byl velice hodný, čestný a spravedlivý, stejně tak babička. V roce 1953 byl dědeček s rodinou vystěhován 120 km daleko. Na prababičku se zábor majetku nevztahoval, tak tam ještě asi 9 let žila. Poslední dva roky života musela být v domově důchodců. Děda s rodinou měl do obce zakázán vstup pod pokutou 50 tis. Kčs. Takže po vystěhování děda svou starou matku viděl už jen několikrát. Hrozná doba.