Dětství jsem trávila nejdřív na vesnici, pak v našem městě ve vilové čtvrti na okraji, už cesta do kina byla na půl hodiny z kopce do kopce, jen škola byla před domem, stejně jsem chodila pozde
.
Nevrátila bych ani jedno, nejlíp se cítím v širším centru města v paneláku. Všude si dojdu pěšky.
Nejsme typické velké sídliště jako jsou v Praze, je to pár paneláků ve městě, náš je na kraji chráněné krajiné oblasti , kde se už nesmí stavět.
Rada bych se jednou přestěhovala už ve dvou, do úplného centra, do staršího bytu, secesniho nebo prvorepublikoveho, ulici už mám vyhlidnutou, ale s detma bylo vyhovující tohle. Příroda i školy u nosu.
Na barák asi nemám energii, abych měla naklizeno a dokonalou zahradu, stačí mi ta, co jsem zdědila a mám dost