Ahoj Magráto, já začínala z nuly s tím, že jsem si počítala 3 kroky nádech, 3 kroky výdech. Dokud jsem se stíhala nadechovat nosem, tak to bylo optimální tempo, pokud už jsem musela nadechovat pusou, byl to signál zpomalit. Teda samozřejmě při běhu víceméně po rovině, do kopce jsem přecházela na 2-nádech, 3-výdech, přinejhorším 2-2.
Takto jsem (sice celkem pomalu, ale bez větších obtíží) byla schopná hned zpočátku uběhnout v kuse několik km. Ještě teda zapojit ruce (uvolněné a kývající jen v ramenou, loket zpevněný do pravého úhlu, pěst lehce sevřená "jako když držíš motýla" ) a nedělat dlouhé kroky, klidně spíš kratší častější, vystrčit prsa a nekoukat pod sebe, to se pak špatně dýchá

Konec stručné rukověti běžcově