Nemáme rozhodně asi tolik návštěv jako Ty, ale neohlášeně k nám také lidé jezdí - zavolají max 20 předem, zda jsme doma a zda se to hodí. Fakt je, že jsou to tak dobří přátelé, že když řeknu, že se omlouvám, že zrovna ne, někam jedu atd, tak se nezlobí a zastaví se jindy. Jiné kamarádky jsou zase toho typu, že opravdu přijdou na kus řeči, kafe a vůbec jim nevadí, že u toho vařím, žehlím, šiju... Většinou ještě pomůžou .

Když jsem byla mladší, na mateřské a žila ještě generace mých prarodičů, bylo to u nás jak v průchoďáku - v jednom domě 3 domácnosti (3 generace) a příbuzní všichni v blízkém okolí. To skutečně byly v domě návštěvy téměř denně. Jenže vždy vítané a opět typu - "něco děláš? - dej to sem, já ti pomůžu, pohoupu kočáre, pohraju si s dětmi...". Po tom se mi stýská. Už z nich nikdo nežije.