Taky si neumím vybrat. Když jsem pomáhala s rekonstrukcí bytu našich, tak jsme vybraly s mamkou obklady, trvalo to několik dní a mnoho hodin. Už jsme to chtěly jít objednat a na poslední chvíli jsme zvolily úplně něco jiného a fakt to je pěkné. Čím víc možností, tím je to složitější, aspoň pro mě. To k té neschopnosti výběru. Úplně to chápu.

"Nemůžu se rozhodnout ani o tom, jestli mít linku bezúchytkovou (frézované skosení hrany jako úchytku), nebo jestli úchyty ponechat (nesnáším otírání úchytek a takový ten "fujšlemíček" uchycující se okolo napojení úchytek na dvířka)."

Myslím, že je to jasný - bez úchytek. Strohé to nebude. Nebo ty jsi typ, co na lince a nikde nic nemá? Nakonec kdybys moc chtěla, tak se tam po 5 letech třeba dají dovrtat, ne?

Máš v kuchyni okno, dost světla? Pak si dej mink, jinak radši bílou. Nebo aspoň horní skříňky světlé. Já vždy radši volím jednodušší a světlejší, když se nemohu rozhodnout. Potřebuji pocit světla, jinak mám blbou náladu. Třeba u švagrové, která má tmavý interiér, to na mě úplně padá. Kdybych tam měla bydlet, tak mám depresi a to nepřeháním. Ještě za slunečních dnů mi to tmavé tak nevadí, ale když je podzim bez slunce, tak mám problém.

Jo a ještě... plánování ještě jde, co nesu těžce já, je komunikace s těmi řemeslníky. Málokdy je to hladké a bez "no tady to jinak nešlo, tak jsme vám to vymysleli jinak (hůř)" nebo "takhle se to nedělá".