Já ale nepíšu úplně o tom, jak se lékaři chovají k lidem s titulem a bez titulu. Vlastně ani nevím, zda se do karty dítěte někde ve specializované ambulaci tyhle údaje píší, kartu má dítě založenou od narození cca, odhaduji, že jsme tam tehdy přišli spíše s rodným listem. Ale ten dotaz tak divně vypálený a navíc před dítětem mi nesedl. Ale protože jsem nechtěla situaci hrotit, zalepila jsem si pusu a to, co jsem mu chtěla říct jsem si nechala na konec. Lékař byl možná přepracován, protože dítěti nakonec přiřkl diagnózu zánětu nosohltanu (vyšetření se týkalo úplně jiné části těla) a ani jako laický debil s baterkou v ruce jsem jeho krk nevyhodnotila tak červený, aby to zaznamenal promovaný lékař bez náhledu do krku.
Ve druhém případě lékař můj titul viděl a i se rovnou zeptal, z čeho ho ho mám, aby věděl, zda jsem schopna si něco spočítat. Tam už jsem byla jízlivější a opáčila jsem, že to se učí už na základní škole.
Chápu, že je těžké vycházet s pacienty a neexistuje jeden způsob. Ale jsou asi i citlivější způsoby než z člověka udělat debila na první dobrou.