... jinak moje dítě bylo šílená nežerka, po třech lžičkách (kávových) rýže k večeři mi zvracela a podobně... Nakonec jsme zjistili, že jí natahují kašovitá jídla, a že miluje maso. Takže nastoupila ta grilovaná kuřata na špejli - a třeba sushi (v syrových rybách toho sežrala neuvěřitelné množství - a v "sušárnách" se na ní chodili kuchaři dívat).
Mimochodem - po jedné večeři skládající se ze dvou lžiček, jsem byla tak zoufalá, že jsem se rozhodla do ní nacpat alespoň rybí tuk - vymačkala jsem kapsli na lžičku a šoupla to do ní... a ona naprosto nadšená (tím jsme přišli na to, že miluje ryby) a jednu dobu u nás byl rybí tuk "za odměnu". Nicméně do první třídy nastupovala s tím, že měla šestnáct kilo... nějakou dobu pak chodila na obědy do školní kanceláře - protože v jídelně se nebyla schopná najíst (příliš mnoho vzruchů a dění) a dostávala nutridrinky - na konci první třídy měla devatenáct kilo, což jsme považovali za děsný úspěch.

Tím jsem chtěla říct, že jsou děti "nežerky" - a ne, kecy typu "nech jí hlady, však si ještě ráda něco dá" na ní neplatily... když hladověla, scvrknul se jí žaludek a nejedla pak vůbec nic. Prostě dítě bez pocitu hladu.