Marťasíno, doktorka byla kráva.... já jsem měla úžasnou pediatričku, při každé naší návštěvě "žasla" nad tím, jaké krásné, úžasné a šikovné děti máme a jaká jsem skvělá matka (zpětně si uvědomuju, že to nejspíš říkala naprosto všem, ale pro mě to byly totální lázně - jedno dítě narozené o dva měsíce dřív a druhé strašně hubené, to člověku na sebevědomí moc nepřidá).
A k tomu, aby na nás nevolala sociálku (dcera se narodila čtyřkilová, v roce ale měla jen osm) jí stačilo povykládat veselé rodinné historky (dětskou "hubenost" máme v rodině po generace, a po generace s tím válčíme s doktory a úřady a máme spoustu veselých i méně veselých historek). Plus tvrdila, že malá je zdravé veselé dítě a nevypadá na problém. Jako udělali takové ty nejjednodušší testy na celiakii a alergie a krevní obraz atd... abychom všichni měli potvrzeno, že se nic nedějě.

A bylo to fakt úplně jiné, než když pak začala hubnout v sedmé třídě (kombinace několika zdravotních problémů) - musela jsem dát doktorce za pravdu - ta našedlá příšerka s kruhama pod očima, která se mi tři měsíce potácela doma, byla něco úplně jinýho, než řádící hubené batole.