monam, ona to s tou sociálkou byla nadsázka, vžila jsem se do toho, co jsem tehdy cítila, bylo to fakt strašný, já jí vlastně uvěřila, že on i já nejsme v pořádku

Já byla vždycky holčička, co poslouchala autority (učitelku, matku, lékařku), tehdy jsem proti tomuto druhu nedůvěry nebyla vůbec rezistentní

Víš, kdyby nám tehdy vzala krev, uklidnilo by to mě i ji Ale ona to nikdy neudělala, jenom pravidelné pindání o tom, že je to sice skoro třetí percentil, ale ve skutečnosti úplný vršek druhého percentilu, což je rizikové Že nepřihlíží ke stejné křivce (váha/výška), kterou jsem sestavila z karty MM, to mě hodně mrzelo. Nebo že mi nevěří, že syn krásně jí Uvolnila jsem tehdy zcela konzumaci sladkostí, jenom abychom se teda přehoupli do třetího percentilu, jenomže on prostě snědl jeden sloupek čokolády, zbytek zabalil, že prý na později. Takovou klapku má dodnes: "děkuju, bezvadnej koláč, ale víc než jeden kousek už nechci"