Pawllo, jo, oficiálně sice dg. autismus nemá, ale čím je starší, tak tím víc jsem o tom přesvědčená...ono je toho víc, ne jen ten speciální zájem...ale když byl menší, tak se s ním dala dělat i spousta jiných věcí - miloval odrážedlo, koloběžku, kolo, chodili jsme hodně ven, ale i do herniček, na různá hřiště, jezdili po hradech, hodně chodili v přírodě, chodil 3 roky na výtvarku, na řemeslný kroužek, keramiku, na kroužek vaření, chvilku do skauta a chvilku na aikido...ale jak se blížil pubertě, tak se začal víc vyhraňovat a ty ostatní věci už ho moc neberou...momentálně nám dobře funguje to, když propojíme ty jeho vlaky s nějakou jinou aktivitou...sice u té jiné aktivity je občas tak nějak duchem nepřítomný, neprožívá to tak, ale něco z toho v něm přece jen zůstane... Přijímáme to tak, jak to je, snažíme se nelámat nic přes koleno, jen tak nenápadně směrovat občas i k jiné aktivitě...on už se v tomhle věku sice tak moc nenechá, ale pořád to ještě jde...pro mě je hlavně důležité, že si díky tomu svému zájmu našel partu kamarádů, která se v podstatě pořád rozšiřuje, to je myslím hlavně v pubertě hodně důležité...