Přidat odpověď
Byli jsme tehdy s manželem týden na dovolené na Krétě v malé zátoce, kde nebyl žádný obchod, tehdy žádný hotel, nic, bydleli jsme v malých apartmánech-domečcích roztroušených po svahu...zprávy jsme neměli žádné a nevěděli vůbec nic. Večer toho dne volal manželovi krátce a zmateně brácha, který je ze všeho vždycky vyplašený,hysterický, velmi přehání, všechno vždy zveličuje atd., takže když říkal že prý "hoří celá Amerika", vůbec jsme nechápali o čem mluví a nevěnovali tomu pozornost. Den poté jsme pluli lodí na celodenní výlet na Santorini a ani na lodi jsme po čas 4-hodinové plavby se o ničem nedozvěděli (pravda je, že ač to byla loď obrovská, tak Češi jsme tam snad byli jediní nebo možná jen několik a navíc byly obrovské vlny a většina pasažérů zvracela případně polehávala a na nějakou komunikaci stejně neměli myšlenky). Až tam když jsme se vylodili a dostali se nahoru do centra hlavního městečka Thíry, tak jsme viděli u stánků plné noviny fotografií tehdejších událostí a zděšeně zírali, co se to stalo. Večer po návratu do apartmánů nám volali naši, jestli jsme se v pořádku vrátili z výletu, že prý měli strach aby teroristi nespáchali i něco třeba na lodi...moc jsme pořád nechápali, co se děje a vpodstatě až do návratu domů jsme neměli žádné další informace. Až v letadle při zpáteční cestě jsme hltali články z několikera novin, které tam byly k dispozici a tam se konečně pořádně dozvěděli, co se vlastně stalo a nevěřili jsme vlastním očím.
Předchozí