Byl to divný a smutný den. Ráno měla naše dvouletá fenka epileptický záchvat, ze kterého se nemohla probrat a přivolaný veterinář ji musel uspat. Takže už ráno jsme brečeli a muž se rozhodl, že nepůjde do zaměstnání. Místo toho jsme se rozhodli vyrazit za naší dcerkou, která ten den slavila roční narozeniny a byla s babičkou a dědou na Šumavě. Původně jsme chtěli slavit a až o víkendu, ale měli jsme hrozný splín. Na horách jsme se potěšili s dcerkou, prošli jsme se a vyrazili domů. Měli jsme puštěné rádio a po cestě to začalo, takže jsme slyšeli všechno v přímém přenosu. Bylo to emotivní, celý den mám v paměti skoro minutu po minutě.