Jak píše Dari, nejspíš by si rodič dal domluvit od advokáta, aby si uvědomil, že vlastně koná sám proti sobě.

Jinak si dokážu představit, že dítě někdy v afektu rodičům řeklo, že se zabije, když se rozvedou, může mít sklony k sebepoškozování a to stačí rodiči jako spouštěč chorobného sledování dítěte. I když má dítě mírnou, submisivní povahu, nevíme, co se v něm odehrává. Zasloužili by si oba, rodič i dítě, psychoterapii.