Naprosto chápu takové rozpoložení. Já jsem v poslední době totálně znechucená nárůstem naprosto zbytečné byrokracie ve státní správě. Nechci tam nic vyřizovat, ale pracuju tam a vidím ten zmar. Označování spisů, které nemají vůbec žádný smysl, jde jen o čárku někoho nahoře, že to děláme. Stejně tak sepisování tisíce statistik, které ve finále nemají vůbec žádnou vypovídající hodnotu. Přes všechny papíry, které je nutné vyplnit, všechny nesmyslně nastavené lhůty, které se ve finále stejně nedají stihnout, uniká úplně podstata jakékoliv sociální práce, která by měla být podstatou mé práce. Nemám prostě čas s lidmi řešit jejich problémy, protože bych nestihla nic dalšího. Se..... mě to neskutečně, ale nevím, jak z toho ven. Říkám si, jaká má ta práce smysl a jestli mě ještě naplňuje.