Byla jsem mámou učitelkou vychovaná v tom, že se pracuje kvůli seberealizaci a hrdosti a ne pro peníze, máma nikdy neměla paragraf, první neschopenku přijala, až když dostala rakovinu a chodila na chemoterapie. A že mít moc peněz je spíš špatně a největší bohatství je vzdělání. Jela jsem v první práci v tom, že nemoci se přecházejí a nejdůležitější je pochvala od vedení.

Nikdy jsem netoužila po bohatství, moje meta byla malá garsonka s vysokým kobercem, klidně bez nábytku a malé autíčko, život bez dětí a manžela. Chtěla jsem být jen slavná , na což mi teď stačí občas fotka v Deníku, jak zpívám jako 50. paní ve druhé řadě.

Vzala jsem si manžela vychovaného úplně jinak, že na penězích záleží, čehož se drží, tak si nestěžuju.

Moje část rodiny pracuje převážně ve školství, protože nás to baví