Marťasíno, denně. Dost přesně vím, co jsem posrala. A dost přesně si uvědomuju nejrůznější problém plynoucí z našich rozhodnutí. Já s tímto problém nemám. Bolí to? Jo, přiznání si dost bolí. Ale moje ego není tak velké, abych musela prostě stavět vzdušné zámky. Některý věci jsem schopna zvládnout, některý jsem nezvládla. Někdy z příčin objektivních, někdy kvůli blbému úsudku. Umím se za dceru poprat, ale taky ji celkem vidíme v dost reálné podobě. Navíc řeším pracovně za ty roky různé situace. Docela mám představu, jak vypadá rodič s nějakým zájmem o spolupráci (byť malinkou(, a jak vypadá nezájem, omlouvání dokola a dokolečka. Nebo naprostá neschopnost spolupráce, a to i v oblasti prostého přijetí nějaké pomoci, a nebo jen komunikace o věcech.