No, asi bych si měla vyčítat, že jsem se nedonutila zamakat s angličtinou (příp. jiným cizím jazykem) natolik, abych se nestyděla ji používat (teoretické znalosti jsem asi v období od 18 do 22 let měla dost slušné, kromě antitalentu na "odposlech" Aj rodilých mluvčí). Zatím vše zvládám i bez toho, ale samozřejmě to velmi omezuje vyhlídky, hlavně pracovní (emigrovat doufám nebudu muset). Ale to je taková komplexní věc, ne nějaké jedno nebo pár rozhodnutí, které jsem měla udělat jinak ...
Jinak většina "špatných věcí", které se mi staly, vyplynula spíš z aktivity jiných lidí a dosud jsem nepřišla na to, jakým svým jiným chováním bych tomu mohla zabránit. A koneckonců "něco krásného končí a tím něco krásného začíná", takže kdyby se nestalo to špatné A, třeba by pak nedošlo na dobré B, takže prostě podobné "co kdyby" neřeším ...