Libíku, psala jsem to tu kdysi podrobněji, těžší depresi jsem zažila opakovaně a před rokem bohužel poprvé i panickou ataku - a předcházely tomu týdny narůstající deprese. Pokud mluvím o iracionálnu, myslím tím plíživý neurčitý pocit, že není něco v pořádku, ranní pocit strachu úplně ze všeho, co má přinést den, únavu a nechuť do běžných činností, absenci potěšení z běžných malých radostí. A to je právě čas zakročit. Jinak - a to už znám - dostanou strachy a smutek zcela konkrétní náplň (mozek si už umí něco najít), a toho se už zbavuje mnohem hůře. Pravidelný režim, duševní i tělesná hygiena, to je samozřejmě pilíř. Ale pokud už je u někoho nervová soustava přirozeně náchylná k těmto stavům, je rozumné to ovlivnit trochou chemie, pokud je to nezbytně nutné.