Stáňo,

jde o to, jestli spolu tedy vůbec chcete být, jen se liší vaše zájmy a schopnosti.

pokud ano, šlo by to tak, že on by trochu zrychlil. Nebudete sedět na výletě u jídla dvě hodiny, ale jen, abyste se fakt najedli + 15 minut. Ty se při chůzi a jízdě přizpůsobíš jeho tempu. Ale trasu si můžete naplánovat tak, že on část pojede nebo půjde kratší, ty delší. Nebo se těsně před cílem rozdělíte, on dojde, dojede zbytek sám, ty si dál delší trasu.

Nebo on pojede na elektrokole, ty na normálním.

Když půjdete na zámek, kdo chce, půjde na prohlídku, kdo ne, udělá si procházku kolem nebo si sedne v podhradí na pivo nebo nealko (řidič).

My jsme to takhle praktikovali s manželem, i na výletech s dětmi, že jsme nebyli furt jen spolu, občas jsme se oddělovali. Ale pak jsme se zase sešli a povídali jsme si o tom, co kdo dělal a viděl.

No a věci, který druhýho vysloveně nebavěj a nejde je skloubit s něčím jiným, tak si každý dělá sám.

U kamarádky nastal problém v tom, že manžel časem nechtěl nikam jezdit, protože se z něj postupem času stal alkoholik a ona neřídí. Takže on byl už od rána zpruzenej ne z tý aktivity, ale protože si nebude moct dát celej den pivo. Takže přestali jezdit kamkoliv.