Pokud mi paměť sahá, měl mít milenky. Což vlastně i Havel. Jenže, tito dva, to byli páni prezidenti, měli své lidské chyby, ani ne malé. Ale byly to osobnosti, o něco usilovali, myslím jako pro stát či společnost.

Ostatní byli posluhové Moskvy. Beneš byl samolibý, považoval se za státníka mezinárodně uznávaného, což nebylo realitou. Pro Stalina on partner nebyl, jak si myslel. Dělal spíš pro něj to, co Stalin chtěl. Rusové, tedy i ti rusifikovaní čímž byl Stalin, tak pro by partner nemohl být z malé země, ono opovrhovali a opovrhují slabými. Pouze Beneše využili, odvedl pro ně práci a byl odstaven.

Komunističtí prezidenti, tam být poskokem Kremlu, to patřilo k podstatě věci. Socialismus či komunismus nebyl ani tak o věrnosti marxismu. Bylo to v první řadě o tom poslouchat pokyny z Kremlu, plnit, co se očekává. Ideologie byla jen nástrojem, jak se dostat k moci, to platilo pro Lenina, Stalina i další. Čeští komunisti možná zpočátku něčemu věřili. Brzy ale museli pochopit, že první zásadou je slepě poslouchat pokyny z Kremlu. Z Ruska ksč řídili od samého vzniku, od r. 1929, kdy došlo k bolševizaci strany, tak šlo o naprostou podřízenost.

Pro mě je ovšem horší takový Zeman nebo Klaus, ti kolaborují čistě pro osobní prospěch. Gottwald se bál o život, Husák byl léta v kriminále, v gulagu byl Svoboda, všichni se ruských bolševiků báli, věděli, že můžou skončit jako třeba Slánský. Mnozí z nich se snažili pro naši zem vyzískat v rámci možného nějaké drobné výhody. Např. Gottwald ani Novotný tu nechtěli početné sovětské vojsko, určité věci dokázal zařídit i Husák. Klaus, Zeman a dříve Beneš, ti ke kolaboraci nuceni nebyli. Hnalo je leda osobní prospěchářství, nevisela nad nimi hrozba popravy nebo dlouhého kriminálu.

Ono si stačí všimnout, co to je za lidi, co se tolik zastávají Beneše. Obvykle ti lidé razí výklad historie, který dobře pamatuji z doby totality. Komunistický výklad, přesněji prosovětská interpretace, akorát se tváří, jak by to měli ze své hlavy.