Tohle není takový problém, vlastně je to poslední dobou celkem v pohodě, ale zjistila jsem, že se mi tak úplně nedaří dostat se k tomu, co bylo dřív.

Bylo to vlastně tak skvělý po hodně dlouhý době v čase, kdy se tady začala minulý rok na jaře rozjíždět ta pandemie. Tehdy ještě nikdo nevěděl, co se bude dít, jak moc to bude zlý, všichni rychle nakupovali jídlo. No, tak jsem taky nakupovala, jeden den furt za druhým, aby tady něco bylo. Pak, když už toho bylo dost, tak jsem za sebou konečně zavřela dveře a konečně po dlouhý době jsem nemusela dělat vůbec nic.

To trvalo snad pár dní a bylo to úplně skvělý. Celou tu dobu jsem měla klid, nemuselo se chodit ven, četly se zprávy na facebooku a já jsem vlastně jenom seděla doma a hrála jsem Minecraft (jako za starejch časů) a po hrozně dlouhý době jsem vůbec neměla pocit, že bych měla radši dělat něco jinýho a hrozně jsem si u toho odpočinula. Vím přesně, jaký byl důvod - tehdy se nevědělo, co se bude dít, nikdo nemusel řešit, co bude za rok, či za 10, spíš co se bude dít jenom v dalších dnech a všichni jenom čekali, co se to tam venku bude dít a člověk se cítil užitečnej už jenom tím, že sedí doma a nevychází z bytu a moch prostě úplně vypnout.

No a v čem je problém? Já vlastně ani nemám tolik práce a můžu se k tomu vrátit, ale už nikdy se mě, od tý doby, nepovedlo takovýho stavu znovu dosáhnout a chtěla bych ten pocit zpátky (aspoň občas, když už vím, jaký to je) ale ono už to nejde a to je škoda Tak by mě jenom zajímalo, jestli jste třeba nezažili něco podobnýho a jestli se vám to podařilo. (i když nepopírám, že se to tak může zdát jenom zpětně a že teď přecejnom zažívám podobný věci, akorát to v tu chvíli vnímám jinak)