Já a chlap máme domácí práce rozděleny tak nějak samovolně, postupným vývojem. Dítko krom svého pokoje má pravidelnou povinnost jen vyklízet myčku, tam stále občas bojuji, že už fakt je nutné, aby byla vyklizená. Už aspoň neúpí, proč musí všechno dělat samo a my nic a to od malička slyšelo, že kdo bydlí, ten se podílí a já nejsem služka.
Dítko občas prudilo, jak jsme hrozní, ale já jen přitakávám, že jsem krkavčí matka zcela úmyslně, ale bohužel mu to kazí spolužáci a známí, protože občas přijde domů s tím, že někdo to má tak a tak, a že to by nechtělo nebo nechápe, takže ve výsledku jsem vlastně skvělá matka
Teplé večeře jsem nikdy nedělala, na večeře nikdo moc nejsme, takže očekávám, že se každý obslouží sám. Dítko vařit i péct umí, ale moc se neangažuje, netrvám na tom. I nákupy máme s chlapem rozdělené, ale když občas něco potřebuji a vím, že dítko půjde "okolo", tak jen řeknu kup a dítko bez řečí splní i proto, že má kartu k účtu s dostatkem peněz a limitem a ne přesně dané kapesné.