Myslím, že zrovna rozsah péče v těhotenství závisí i na určité tradici. Podobně péči v těhotenství popisovala i moje kamarádka žijící v Anglii. Tam, pokud nejsou potíže, se těhotenství z odborného gynekologického hlediska v podstatě řeší až v závěru, do té doby o těhotnou pečuje normální praktický lékař a tuším nějaká ženská sestra a to ve velmi malém rozsahu)? Prostě se těhotenství nepovažuje za nemoc a nijak zvlášť se neřeší, pokud nenastanou evidentní potíže. U nás se řeší všechno možné, což tedy pomůže odhalit i různé potíže, které se navenek neprojevují, ale spousta žen považuje tu péči a všechna vyšetření a procedury spíš za obtěžující a stresující - i tady to hodně lidí psalo (v dobách, kdy se tu podobná témata ještě řešila - možná to teď přijde postupně znovu ve věci vnoučat
)
Jinak tedy samozřejmě souhlasím, že naše zdravotnictví je z odborného hlediska na vysoké úrovni, problémy jsou spíše ve věci organizace.