Lído, na zdravotnictví mám pifku rovněž. Okolnosti kolem úmrtí mé maminky byly natolik otřesné, že se mi chce brečet ještě po roce a půl. Plus reakce primáře Brandýské nemocnice - že se svými nemocemi stejně "deset let přesluhovala". Do toho metastáza v mozku u mého muže, zjištěná díky prozřetelnosti mé nejstarší dcery. Měsíc před tím, co se u něj dostavily příznaky si odnesl zprávu z onkologie, že je naprosto v pořádku. A obvoďačka ho poslala s těmi příznaky (zmatenost, křeče, špatný písemný projev) na test paměti.
Já teď bojuji s bolestí páteře na obou koncích, výhřezy, které bolí jak čert. Obrátila jsem se na kliniku léčby bolesti zad, ovšem ten jejich slavný miniinvazivní zákrok mi udělat nechtějí, že jsem moc tlustá. Na spondylochirurgii jsem objednaná od léta, termín mám teď začátkem listopadu. Jsem zvědavá, co se dozvím, momentálně mi vypovídá poslušnost pravá ruka. Neuroložka akorát předepíše infuze, které mi pomůžou tak na týden. Navíc je to baba princmetálová, bohužel i jedna z těch, kteří maminku tenkrát odmítli statim ošetřit (ať si bere prášky na bolest).