Já bych se teda chovala jako při jiném nepříjemném respiračním onemocnění.
Měli jsme doma během 3 desetiletí 3 opravdu dost strašný chřipky. Jako pravé chřipky, jednou asi tu ptačí či prasečí, či co to bylo, nejhůř jsem ji odnesla já, byla jsem asi 2 týdny neschopná vylézt z postele a měsíc jsem se dávala dohromady. V domácnosti nás žilo 4-6, jednou jsem nakazila manžela a jednou kamarádku, která přijela zdaleka a nedala se vyhnat pryč.
A jindy jsem se zase nenakazila já.

Mně přijde, jako kdybychom nebyli nikdy nemocní, jako kdybychom to neznali. Někomu stačí donést domů rýmu a jede v tom celá domácnost. někdo je odolnější...nikdo neví, jak kdo zareaguje.

Preventivně - no, nebo spíš při prvním náznaku nějakého příznaku, bych dala lidem kolem sebe Isoprinosin (dá se nechat napsat u dr. nebo koupit v lékárně v Polsku), větší dávky céčka, déčko a zinek tuším, a izolovala bych toho "nakaženého" aspoň na pár prvních dnů..prostě stejně, jako bychom to dělali s chřipkou. V té místnosti bych větrala.
Při prvních příznacích u neočko bych použila Ivermectin, ať si o tom říká kdo chce, co chce. Nikomu nedoporučuju, říkám, co bych udělala já.

A hlavně eliminovat strach a představy, jak budeme někde na JIPce...delta je sice nakažlivá, ale zas tak moc nebezpečná není...
Snažila bych se mít dobrou náladu, něco hezkého si pustit, něco přečíst, hlavně ne teda zprávy a koukání na obrázky zaintubovaných lidí :).
A asi by mě napadly ještě další věci...naštěstí to není e.ola...i když nic příjemnýho to není.

Jo a tuhle jsem koukala na stránky MUDr. janmachac.cz, má tam rady, jak se chovat (ohledně medikamentů) právě v tomto případě.