Přidat odpověď
Jako jednotlivé soukromé osoby jsou mi zcela jedno.
Vadí mi ale, ve chvíli, kdy do toho vstoupí opatření vlády a fakt, že se dotyční nenechali očkovat odnášejí ostatní. Příklad:
Synova učitelka odmítá očkování, ale učit chce. Potkala se s nakaženým, je v karanténě a oni měli po celou dobu její karantény "hybridní" výuku -z jejích předmětů nedělali prakticky nic (dohromady cca 10 hodin týdně), neboť nebylo možné přejíždět domů a do školy na zbylé předměty. Supl ředitelka nesehnala. Jsou v maturitním ročníku.... Můžeme čekat, že jestliže se bude odmítat očkovat, bude padat do karantény každou chvíli.¨
Příklad č. 2 - neočkovaný student na VŠ pošle do karantény celé okolí na koleji, případně ve sdíleném bytě. Pro mě, coby vyučující to znamená pro změnu jim zajistit on-line výuku a zbytku ročníku prezenční.
V obou případech je to jejich soukromé rozhodnutí, které respektuji, ale mě jako soukromé osobě a mé rodině to značně komplikuje situaci (oktávana doučit, pracovat i o volných dnech...).
Jestliže se neočkuje někdo, kdo nepracuje a nepohybuje se ve veřejné sféře, je mi to zcela jedno. V ostatních případech ale, bohužel, ne.
Předchozí