A chápeš ty, že některé děti tam naopak chodí zcela proti své vůli? Chápeš kolika lidem sebrala úplně všechno povinná školní docházka? A kdo se kdy o tyhle děti staral? Kdo se kdy staral o ty děti, pro které byl tohle vždycky totální hell? A jak se tyhle děti teď asi cítí, když ony to musely vždycky všechno nějak vydržet protože prostě proto a teď se musí dívat na to, jak se všichni můžou zbláznit z toho, jak strašně trpí děti, které rok a půl do školy nechodí a "jenom" musí trávit čas u obrazovky.

Zkus si na chvíli představit, že je ti třeba 13, ve škole to nenávidíš, jsi tam v podstatě totální outsider, spolužákům jsi jen pro smích, učitelé se po tobě vozí, těch 8 hodin denně každej den ve škole je pro tebe opravdovej hell, jsi jako totální introvert opravdu reálně deprivovaná nedostatkem klidu, nedostatkem soukromí... ale pořád celý dětství slýcháš, že to se přece musí vydržet, to je úplně normální, je to přece povinný.. a tak tedy dojdeš k tomu, že se holt musíš přizpůsobit, zatnout zuby, každej na tebe z vysoka s.re, protože přece normální je to co chce většina a tak to tedy nakonec musíš nějak vydržet, nic jiného ti totiž nezbývá. A pak jednoho dne přijde covid, škola se zavře, sice je to pořád opruz, ale aspoň ne tak velkej jako předtím a ty si pak zapneš televizi a od rána do večera musí poslouchat: "Zachraňte naše děti!" "Ukradli jsme dětem dětství!" "Dětem chybí sociální kontakty" "Děti bez školy trpí sociální deprivací, mají duševní problémy" "Pusťte děti do škol!" "Vzali dětem úplně všechno!" Jak se v takové chvíli budeš asi cítit? Co se ti bude honit hlavou? Já jsem přesně tohle kdysi zažívala a moc dobře vím, jak se teď cítí tyhle děti. Tyhle děti na které se celou dobu z vysoka sr.lo, tyhle děti, které zničila škola, vzala jim sebevědomí, vzala jim dětství... celou dobu jenom poslouchaly, že se přece musí přizpůsobit, musí něco vydržet a teď poslouchají v médiích tohle. Jak myslíš, že se budou cítit, když vidí, že jedinej na koho se najednou vzpomnělo jsou ty jejich mnohem šťastnější extrovertní a v kolektivu oblíbení spolužáci, který se nezapomenou ozvat (a kteří mimochodem mohli celou dobu chodit aspoň ven před panelák a normálně se tam potkávat)? Jak myslíš, že se teď cítí tyle děti?