"ti senioři už toho za život zažili tolik, že kdo se nechce nechat, tak se nenechá ani tak. Hele, naše babka říká - nezabil mě válka, přežila jsem vyhnání z domova, žádný jídlo, žádná hygiena, přežila jsem komouše, tak tohle mě taky nezabije a jestli jo, tak aspoň vím"

Nová Jano, věřím, a nepřijde mi taková životní filozofie špatná Ale několik týdnů hospitalizace, nakonec i na JIP, umírání dost šíleným způsobem nebo přežití s dost těžkými následky, při neustálém dohledu zničeného nemocničního personálu - to mi přijde jako jedna z výjimek, kdy se krátká odbočka do očko centra nezdá jako špatná volba.

A ještě horší mi přijde, když senior na tuhle JIP trasu odešle své přátele...žít s takovým vědomím musí být peklo