Za prvé - gratuluji :)
Za druhé - je fajn, že si uvědomuješ ta pozitiva, že jsou zdravé, že jsi asi i šťastná, i když ne naplno. Možná se bojíš dát průchod emocím, ptž by se mohlo něco pokazit? Chápu, že je to těžké, ale zkus tomu dát čas a ono to možná přijde samo.

Jinak já jestli jsem brečela po porodu, tak leda štěstím, že už to mám za sebou. U druhého porodu asi taky. V obou případech jsme rekonstruovali dům, bydleli jsme prakticky na staveništi a byl to takovej stres, že těhotenství jsem prožívala jaksi mimochodem. Zato když pár let na to porodila kamarádka a já jsem za ní jela do porodnice, tak když mi malou ukázala, rozbrečela jsem se naprosto nečekaně jako malé děcko.