S tímhle souhlasím i já:

U covidu je to podpořeno vědomím, že je to "očkování pro jiné", proč riskovat pro cizí anonymní skupinu, která se může sama chránit (já si to nemyslím, ale hodně lidí tady ano)? Vždyť je to z grafů jasně vidět, že s mírou ohroženosti vlastního zdraví roste podíl naočkovaných v daných věkových skupinách.
Vývoj je zajímavý, delta zaútočila na mladší a některé k očkování postrčila. Ale také mnohé (ty ještě mladší) odradila, když to očkování stejně umí překonat. Riziko očkování je pro očkovanou osobu jisté, riziko onemocnění je nejasné, znám lidi opakovaně vystavené covidu, i ve společné domácnosti, a neonemocněli, a znám mladého studenta, který se jednou setkal se spolužákem (1. covid) a druhý si přinesl z obchodu (2. covid - britský). Lidé nejsou altruisti, nechtějte to po nich, očkují se kvůli sobě, aby neonemocněli a dříve i proto, aby mohli ke starým příbuzným, což přesně pasuje na osazenstvo tohoto serveru, tak si tu notujte, jak jste skvělí, jak pro ostatní podstupujete riziko, což je prostě blbost.


Osobně pořád vnímám COVID jako nemoc, která pro někoho je bagatelní (nejvíce nepříjemné je 14ti denní zavření doma) a pro někoho může být smrtící. Mám za to, že víc se mají chránit ti, pro které to může být smrtící. Proto jsem se ani já nechtěla očkovat, nevidím smysl v očkování proti něčemu, co když chytnu, tak holt si chvíli poležím a budu OK. Mě osobně "donutily" jen buzerace, kterých jsme si za ten rok (co byl covid, než jsem šla na očkování) užila dost. Určitě nebylo mou motivací obava o mé vlastní zdraví (fakt prostě nejsem riziková) ani "kolektivní dobro". (znovu podotýkám, abych nebyla napadána, že jsem "antivaxerka", že jsem se nechala očkovat hned, jakmile otevřeli moji věkovou skupinu). Taky si nemyslím, že kdybych se nenaočkovala, tak kvůli mě jsou "přetížené nemocnice" - já bych se na 99% do nemocnice nedostala ani na COVID neumřela...

Hele, to "kolektivní dobro" - ono těžko ta motivace nějak zabere, když lidi maj prostě oči... Kouknu se kolem sebe a vidím, že 75% lidí na opatření sere, a to nejen na ta nesmyslná (na ty kašlu i já), ale i na přirozeně smysluplná...

Teď jsem byla s dítětem na indikovaném PCR testu - tady u nás jsou časy na testy rozdělené, když máš indikaci (příznaky nebo kontakt s pozitivním) jdeš v určité hodiny... čili podle mě naprosto logicky je veliký předpoklad, že se tam potkáš z pozitivníma lidma (zvlášť v dnešní době, kdy jde křivka prudce nahoru). Půlka lidí tam kašlala, někteří si třeba telefonovali se známýma stylem "no jo, mám horečku, tak jdu na test...", čili člověk (normální) by si myslel, že všichni v té frontě stojící předpokládají, že covid mají, mohli by ho mít a stejně tak jsou na tom ti ostatní...
Dobře 30% těch lidí nemělo respirátor (nebo ho nemělo nasazený pořádně). 2 metrové odstupy byla utopie. Někteří s sebou měli děti, které na ten test nešly (prostě je jen vzali s sebou, stát do té megainfekční fronty). No, jsem si jistá, že i ti, co by náhodou z té skupiny byli negativní, po průběhu tohoto testování budou pozitivní... Jo, jedna taková rodinka, přijela na ten test MHD, když jsme odcházeli k autu, viděli jsme je stát na zastávce a respirátory měli sundané (a rozhodně na té zastávce nestáli sami)... No, snad aspoň do toho autobusu si je pak nasadili, ale rozhodně bych na to nespoléhala...

Pro "kolektivní dobro" by bylo nejlepší, kdyby tam někdo toto managoval, lidi napomínal, nutil je nasadit si respoš, dodržovat odstupy... Ale já to dělat nehodlám. Individuálně my jsme rozestup dodržovali a respirátory měli nasazené pořádně. Hotovo. Jsou blbí, tak jsou holt blbí... Hypoteticky mě sere, že někdo z nich mohl mít test negativní, hurá frčet do práce a přitom se nakazit až v té frontě... Ale jako mám se z toho zbláznit?

Myslím si, že drtivá většina lidí má pro očkování individuální motivaci. Nevím, zda existuje někdo, kdo je veden skutečně jen "kolektivním dobrem" - čili nebojí se sám těžkého průběhu, nebojí se, že na dlouho vypadne z práce (třeba OSVČ), nebojí se, že nakazí vlastní starou nemocnou matku, nepotřebuje to kvůli práci, nechtěl v létě k moři bez opruzů s karanténou atd. Lidí, kteří řeknou, ne, mě nic z toho nehrozí-nehrozilo, ale nechala jsem se naočkovat, protože mou jedinou motivací bylo, aby se nepřeplňovaly nemocnice, moc opravdu nebude.

Čili - já, ačkoli přemýšlím, zda vůbec znám někoho, kdo není naočkovaný a chorobu přitom ještě neprodělal, se rozhodně nehodlám vztekat, že existují lidi, kteří upřednostňují svůj individuální postoj před "kolektivním dobrem".

Stejně tak si myslím, že lidí, kteří věří nesmyslům o čipech ve vakcíně, zas až tak moc není - to je asi holt určitá specifická inteligenční (a možná osobnostně nastavená) skupina. Rozumím i těm, co nejsou v rizikové skupině a jsou ochotni spoléhat na svou vlastní imunitu (no, tak ten COVID holt vyleží). Naopak - absolutně nerozumím třeba těm, kteří byť jsou třeba i očkovaní, jedou v dnešní době např. na víkendovou akci (třeba seminář...) nebo jdou pařit do klubu atd., i když to formálně není zakázané. V létě, když byly čísla dole, prosím... Ale teď?

Pokud se někdo snaží o maximální zodpovědnost a přitom se nechce nechat očkovat, dobře tak. Pokud se někdo naočkoval, tím si myslí, že je nedotknutelný COVIDem, nemůže ho chytit, nemůže ho přenést, a sere na všechno, vč. rozumných a logických opatření, je podle mě "horší". Čára rozhodně nevede mezi očkovanýma a neočkovanýma, ale mezi odpovědnýma a neodpovědnýma a ti jsou v obou skupinách.