Mariko, sice patřím do tábora anti-uchošťouristů
, ale pokud jde o puchýře, zcela s tebou souhlasím. Ponechání nepropíchnutého puchýře si umím představit jedině, kdybych se chystala po skončení túry strávit několik dní na kanapi s nohama nahoře. Když chce člověk pokračovat v pochodu, je rozhodně příjemnější mít na patě zalepený, vydesinfikovanou jehlou propíchnutý puchýř, než velikou krvavou ránu po strženém puchýři.
A pokud jde o nehty na nohou, tvrdím, že záleží na tvaru prstů. Na těch svých taky potřebuji stříhat do obloučku.