Přidat odpověď
CO JSME SI OD VAKCÍN SLIBOVALI, CO JSME DOSTALI, A PROČ NÁS VĚDCI ANI FARMAFIRMY NEPODVÁDĚLI
Všimněte si prosím, že říkám vědci a farmafirmy, ne politici a influenceři.
—
Na začátku pandemie jsme chtěli vakcínu. Hned. Upínali jsme se k ní jako ke světlu na konci tunelu.
Zároveň jsme věděli, že žádná vakcína nemá 100% efektivitu, a ne proti všem virům je možno vůbec udělat efektivní vakcínu.
Odborníci se dohadovali, zda bude vakcína několikadávková, a zda bude potřeba pravidelné přeočkování. To všechno se říkalo od samého začátku, jen to zapadlo.
Když se objevil Pfizer s Modernou a prezentovali účinnost svých mRNA vakcín, byla to naprostá bomba. Čísla ohromila, a zavládl obecný optimismus.
—
Vakcíny jsou designované proti onemocnění covid-19, nikoli proti nákaze SARS-CoV-2. Tak byly od začátku postaveny i klinické studie.
To, že jsme viděli silný efekt nejen na onemocnění a hospitalizace, ale i na šíření infekce, na začátku nikdo nečekal. Byl to obrovský úspěch.
Na ten úspěch jsme si rychle zvykli.
Dnes jej považujeme, zcela mylně, za samozřejmý. Politici a nezodpovědní odborníci učinili definitivní prohlášení. Nemyslím si, že by lhali, jen prostě neměli potřebné znalosti, nebo převládlo nadšení.
Bylo to špatně.
—
Efekt vakcín na přenos viru je dán pravděpodobně především navozením produkce neutralizačních protilátek v organismu.
Tyhle protilátky se vážou na virus a znemožňují mu vstoupit do vašich buněk, tedy vás infikovat. Stejně tak se vážou na virus, který vylučujete, a znemožňuje mu infikovat vaše okolí.
mRNA vakcíny jsou natolik imunogenní, že vás donutí produkovat velmi vysoké množství neutralizačních protilátek.
Pamatujete si větu „nevíme ale, jak dlouho tyto protilátky vydrží“? Já jo. Zaznívala docela pravidelně, minimálně z úst lidí, kteří o tom něco věděli. Skepticismus je na místě vždy.
Pokud klesnou protilátky, klesne i efekt vakcíny na přenos viru.
Pokles hladiny protilátek ale v žádném případě neznamená, že vakcíny přestávají fungovat.
Pokles hladiny protilátek v čase je naprosto normální. Tělo si nevyrábí věci, co nepotřebuje, a pokud nejsme opakovaně vystaveni viru, nepotřebuje ani ty protilátky.
—
Efekt vakcín na hospitalizaci a úmrtí (tedy to, proč se vakcíny v první řadě vyrábí) není závislý jen na protilátkách. Je závislý i na imunitní paměti, a ta leží v B-lymfocytech a T-lymfocytech.
Pamatujete si, jak se (dávno před vakcínami!) obejvily zkazky o tom, že výrazná část lidí má T-lymfocyty, které jsou schopny reagovat na SARS-CoV-2, i když ti lidé prokazatelně ten virus neviděli? Přičítalo se to paměťové imunitě proti „rýmičkovým“ koronavirům, které sdílejí část své kostry se SARS-CoV-2.
O buněčné imunitě se vědělo. Nevědělo se ale, jakou bude hrát roli u covid-19, a nevědělo se, zda ji mRNA vakcíny jsou schopny navodit.
Ukázalo se, že jsou. A dokonce velmi dobře.
Dokonce tak dobře, že efektivita vakcín proti hospitalizacím a úmrtí poklesla jen minimálně, asi o deset až patnáct procent, a to i přesto, že vakcíny nejsou navržené proti delta variantě.
Delta, na to se dnes často rádo zapomíná, je 2x - 3x nakažlivější, než byla původní varianta SARS-CoV-2. Tvoří až 1000x vyšší virové nálože oproti původnímu viru.
I proto můžeme mít vlnu přesto, že jsme zčásti proočkovaní.
To, že vakcíny navržené proti původnímu viru mají výbornou efektivitu i na delta variantu, je důkazem dokonalosti naší imunity.
Vývoj paměťových B-lymfocytů totiž nekončí pár dnů nebo týdnů po tom, co si dáte vakcínu. Naopak. Tam teprve začíná. Naše B-lymfocyty mají totiž tu vlastnost, že umí mutovat samy sebe. Umí mutovat zcela cíleně tak, aby naše protilátky byly pestřejší, a ta pestrost se časem zvětšuje a zvětšuje.
Dá se to popsat i tak, že náš imunitní systém se snaží uhodnout, jaká verze patogenu přijde příště. To v praxi znamená, že naše imunita není nachystána jen na přesnou sekvenci toho původního proteinu, který jsme jí ukázali, ale i na spoustu podobných, dalších.
Nezapomínejme, že naše imunita má za sebou dlouhé tisíce let evoluce.
Pár virů už potkala. Ví, jak to s nimi chodí.
Problém je, že tenhle proces (a týká se to i T-lymfocytů) je značně omezen u starších lidí. Nemají prostě dost buněk, které by se daly “naprogramovat”.
Programovatelné buňky jsou omezené zdroje.
Problém je, že ti lidé, u kterých nefunguje vakcína tak dokonale právě proto, že mají omezenou adaptivní imunitu (tu, co dělá protilátky a specifické B- a T-lymfocyty), by z podstaty tohoto problému měli velmi pravděpodobně velmi závažný průběh covid-19.
Vakcína dává jejich imunitě alespoň nějakou možnost se na boj s nemocí připravit, ale bohužel je nejméně efektivní právě u těch nejrizikovějších.
To je taky jeden z důvodů, proč je iluzí “ochránit rizikové” tím, že naočkujeme jenom a jenom je.
—
To, že naši ministři měli silné řeči a to, že naši marketéři prohlašují očkování za tečku, to je problém ministrů a marketérů, ne vakcín. Marketing a ministři jsou bohužel vidět více, než odborníci. A pokud už je nějaký odborník vidět, je to často proto, že zastává poměrně obskurní názor na okraji toho, co si myslí většina.
Mimochodem, Tečka. Víte, že cílem je nezahltit nemocnice, že jo? Ne vymazat ten virus ze světa.
Jenom se ujišťuju.
—
Pfizer vám nikdy nelhal - ve chvíli dokončení klinických testů byla efektivita vakcín skutečně obrovská.
Stejně tak vám nikdo nelže teď (bavíme-li se o kvalitních vědeckých pracech) - čísla se mění.
Imunita se mění v čase. Virus se mění v čase.
Situace, ve které jsme, je naprosto bezprecedentní, a poprvé máme možnost sledovat v takové míře do detailů imunitní mechanismy protivirové odpovědi.
Učíme se každý den. Nové věci často upřesní ty staré, ale to neznamená, že jsme s těmi starými lhali. Prostě jsme jen neuměli víc. To je věda.
Podle mýho názoru nic lepšího, než vědu, nemáme.
Dokud si vakcíny zachovají velkou efektivitu proti hospitalizacím a úmrtí, což zatím nepochybně mají, jsou pořád jedním z hlavních, i když značně nedokonalých, nástrojů boje proti situaci, kterou máme.
Tou situací jsou přeplněné nemocnice. Přemýšlení nad tím, že vás tam nemusí dostat covid, ale třeba autonehoda.
Předchozí