Nikdy jsem nepařila před prací, jen v pátek a v sobotu, při směnach vždycky tak, abych druhý den mohla spát svých 8-10 hodin, třeba do 4 odpoledne. Měla bych zkaženej celej večer. Po nočních jsem spala tak do pěti. Asi jsem medvěd.

Nejmíň jsem spala v šestinedělí, to mě málem zabilo při detech mě ani nenapadlo někde po nocich courat, když jsem věděla, že druhej den musím fungovat. Přes noc a další den je nikdo hlídat nechtěl.

Mamka mě organizovala dokud mohla, třeba v 17 mi zakazala pokračovat v závodním tanci, protože to neuznavala. Na všechno jsem se musela ptát jako malej harant, i když jsem už chodila do práce, ona mi to dovolila nebo zakazala podle momentální nálady. Musela jsem suplovat druhou dospělou osobu v domácnosti, když jsem měla něco jiného, vyhazovala mě z domova.

V 18 jsem se odstěhovala k MM a užívali jsme si 8 let tak, že na to dodnes vzpomínám. Po revoluci jsme projeli autem celou západní Evropu, jak jsme si slibovali