Romano, co je na tom depresivního? Já přece neříkám, že člověk nemůže zažít ve stáří nic pěkného, ale ta hloubka toho zážitku je jiná než v mládí. Pamatuju si, jak jsem prožívala knihy a filmy i hudbu v mládí, jak mě to zasáhlo úplně na dřeň, to prostě v 60+ nezažívám.
A mládí je vždycky krásné, já v 70. letech tu totalitu ani normalizaci vůbec nevnímala, byla jsem mladá, svět byl krásný, škola, kamarádky, volný čas, paráda.