Přidat odpověď
Romano,
ale v takovém případě myslím, že jsi právě ty jediná, kdo na něj může mít páku. Protože ten nevlastní otec ani jeho příbuzný nemají žádné právo se s ním vídat, tak o tom, že bude s nimi, rozhoduješ ty. Takže ty můžeš nastavit pravidla.
Nevím tedy, jaký je vztah mezi synem a tím nevlastním otcem. Jestli ho bere jako tátu nebo jen jako nějakýho strejdu.
Já tedy z toho, co píšeš, považuji za "věci k řešení" úplně jiné věci než ty.
Já bych řešila jeho agresivitu, nekomunikaci, záškoláctví a pobyty u nevlastního otce, když ten na něj taky nemá nervy a odkládá ho ke svým příbuzným. taky případnou závislost na pc, kdybych měla podezření.Našla bych jiného psychologa. Možná, že by na něj mohl víc platit chlap. to je samozřejmě běh na dlouhou trať najít dětského psychologa a k tomu chlapa a ještě na pojiš´tovnu.
Vybodla bych se (a vím, že je to těžké, protože to mám za sebou) na bordel v jeho pokoji, jen bych vytyčila hranice, že bordel nepřesáhne práh jeho pokoje a nesmí se z něj nic linout do bytu - smrad, plíseň, breberky. O jeho oblečení bych se starala, pokud jde o to v koši na prádlo. A snažila bych se ho přimět k podílu na domácích pracích. Psala jsi, že něco vaří, tak třeba že by jednou týdně měl na starost večeři nebo oběd. taky nechápu, proč by nemohl chodit s odpadky, vyluxovat, sklízet nádobí, nakupovat.
Snažila bych se nějak pravidelně si na něj udělat klid a čas a vymyslet něco, abyste byli sami spolu a v klidu. Nevím, jestli něco dělat společně - třeba vařit něco, co má rád, nebo naopak si jen sednout a třeba zobat popcorn, nebo se společně podívat na nějaký film nebo youtube.
Taky by to chtělo si vyjasnit, jestli je typ, co nemá rád plánování nebo naopak potřebuje mít jistotu, co se bude nebo nebude dít a vyrušení z toho, co očekává, ho znervozňuje.
Předchozí