Sedmi,
já spíš obdivuju, že to děláš,dobrovolně
Já jsem se učila se starším synem v primě,dějepis. neuměl se učit,vůbec a té látky bylo strašně moc, rozhodně víc, než slyšel ve škole, měli v sešitě a učebnici. Najedou to ze školy vůbec nestačilo.
Nenáviděla jsem to. Netěšila jsem se na středu večer, před čtvrtečním dějákem
Vydržela jsme to půl určitě víc než půl roku. Pak mi došly nervy, protože jeho to stejně moc nezajímalo a nejevil nějaký nadšení,že mu pomáhám "učit se".Vzdala jsem to, známka teda šla nejdřív prudce dolů ale pak se to nějak ustálilo, dělal tolik, aby mu to stačilo.