Sedmi,
já nejsem tak nadšenej rodič, abych kvůli dítěti dělala věci, který nepokládám za životně důležitý tak nějak "proti jeho vůli", v době, kdy se k tomu ještě nemůže nějak relevantně vyjádřit. Ve školním věku jsem se samozřejmě občas obětovala a šla/jela s ním na nějakou "jeho akci", ale preferovala jsem, aby to za mě odtrpěl někdo jinej a dost se mi ulevilo ve chvíli, kdy už bylo schopno si svoje koníčky saturovat samostatně.