Já jsem jako dítě měla asi 10 minut cesty od domu zimní stadion. Bruslilo se na umělém ledě pod širým nebem a chodila jsem tam s kamarádkou od listopadu do března. Bruslit jsem uměla docela dobře a líbilo se mi to. Vždycky jsme se držely za ruce a jezdily jsme dokola a k tomu nám hráli písničky. Mohli jsme si tam koupit horký čaj a nechat si nabrousit brusle. Naposledy jsem byla bruslit asi v 16. Svoje brusle jsem půjčila dceři, když se učila bruslit se školou. Bruslit se nenaučila a brusle mi ztratila. Syn se ve škole bruslit naučil, chodili jsme s ním na přehradu, ale brusle měl jen on, my ne. A nikdy nezapomenu, jak jsme s našima, když mi bylo asi 12 nebo 13 na Silvestra přejeli na bruslích celou přehradu na délku. Zpátky už maminku bolely nohy, tak to vzdala a šla po břehu, my s tátou jsme to statečně dokončili.
Dnes už bych se na bruslích asi zabila.