Libiku, napadlo mě zrovna to samé. Syn už je teď taky ve věku, kdy o to naše věnování nestojí zase tak moc, jako dřív...a že jsme si toho myslím hezky užili všichni a vím, že to jednou ocení (a myslím, že si toho váží i teď, občas z něj něco takového vypadne...), ale teď obvykle nejvíc ocení, když může být zalezlý u toho PC a hrát si a vykecávat se s kamarády...jinak třeba na vlakové akce pořád rád jezdí s námi, s klukama sice vypadnou občas taky, ale fakt si to ještě užívá i s námi...horší je, pokud se ho snažíme vzít někam, kde to pro něj až tak zajímavé není, tam většinou děláme kompromis a spojíme to s něčím "jeho" a jsme pak spokojení všichni...ale třeba letošní Vánoce byly poprvé jiné v tom, že s námi nebyl celý čas dole, už nekoukal na pohádky, ani na filmy...navečeřel se s námi rád, to samozřejmě, nadílku u stromečku jsme si taky užili společně, ale pak si na zbytek večera zalezl k sobě a než jsme šli spát, tak jsme ho už neviděli. Na Silvestra to samé, celý večer něco hráli a kecali s kámošema, občas si přišel pro něco k jídlu dolů...a těsně před půlnocí dorazil na přípitek, koukli jsme na rachejtle a zase si zalezl k sobě...dneska tedy s námi podnikl naši tradiční procházku na betlém u Lorety (chodíme každý rok, co je syn na světě), ale už bylo vidět, že ho to moc nebere...ale pak jsme po cestě viděli historické tramvaje, tak si je natočil a byli jsme spokojení všichni