Huso, právě, že mezi matkou a dítětem dojde za nějakého předpokladu k tomu, že matka je ve střehu mimoděk, ale nedělá jí to potíž a dost si vyhoví.

Já jsem taky líná, nikdy bych nejela s kojencem na plavání, s batoletem na nějakou flétničku, neodváděla bych staršího do školky, abych musela někam cestovat, když mohu být doma s oběma.

Tím, že jsme byli "napojení" , tak jsme si tak nějak přirozeně existovali vedle sebe a bylo to pěkné.

Jako jasně, že jsem zažila období, kdy jedno (druhé, třetí) vstávalo v půl šesté nebo lezlo do půl noci a říkala jsem si "ať už ten bazilišek zaleze", ale nevyčerpávalo mě to. Nikdy jsem neměla víc energie než jako matka malých dětí.