Evelyn, já zas neměla na mateřské vůbec chuť k jídlu, já chtěla jenom spát. A to nešlo. Dcera neusnula před desátou a syn se do tří let budil o půl čtvrté ráno s přestávkou v jednu v noci. Nikdy nezapomenu ten strašný pocit, jak jsem seděla v kuchyni na židli, byly čtyři ráno, všude tma, nikde ani hlásek, jen syn si radostně hrál úplně bdělý. Konečně ve 4.15 se probudilo rádio a zazněla ranní rozcvička - lidský hlas v moři nekonečné temnoty.