Přidat odpověď
Moniko,
souhlasím s tebou.
Já bych byla pro to, aby se dávalo nějaké hodnocení za výkony. Protože jinak to pak sklouzává k tomu, že když kluk hraje fotbal, myslí si, že je na tělocvik king a nemusí se už o nic jiného snažit.
Ale podmínkou je to, co píšeš, aby se to trénovalo. My měli dvě hodiny tělocviku. Takže jednou týdně se hrály míčové hry ve velké tělocvičně, jednou týdně "gymnastika" v malé tělocvičně. No a ta gymnastika - tak jeden týden cvičení na koberci, druhý týden hrazda, třetí týden něco jako aerobic, čtvrtý týden další nářadí. Takže fakticky třeba šplh se trénoval 10 minut za měsíc. No a tohle pak hodnotit....
A zcela souhlasím s atletikou. Ta se netrénovala vůbec. Byla jsem kdysi jako vedoucí na táboře a byla tam holka, která měla trenérský zkoušky na atletiku. Tak to tam s dětmi běhala - nácvik různých technik, různé druhy startů apod. Děti to bavilo, navíc se tam uplatnily i ty, které třeba neběhaly rychle, ale zas byla jinak šikovné. Takže při startu s otočkou ty rychlejší doběhly.
A až v dospělosti jsem se dozvěděla, co je špatně, když mě při běhu píchá v boku. Což pro mě byla hlavní překážka, abych běhala aspoň průměrně.
NO a kromě výkonů (které budou trénovány) by se měla ocenit snaha. Protože pro někoho je motivací výkon a pro někoho ocenění toho, že se snažím, i když výkon nepodám.
Předchozí