Asi nuda, nemám ráda pavouky a mnohonohé obludky typu kudlanka atd. Nemusím úplně tmu, uzavřené prostory a potápění ve tmě je pro mě noční můra. Nikdy nikdy. Z emočních strachů - akorát vlastně o dceru. Teď mě budí úzkosti z představy, že nebude šťastná, nebo neproleze do druháku, a tak. Mám asi rodičovské vyhoření, pocit, tě je vše blbě a bude blbě. I když se nic děsnýho příšernýho neděje. A jinak asi nic vlastně? nebo něco je furt, ale nic takového, co by mě konstantně děsilo .