Evelyn,
džíny a digitálky nebyly až takový problém, to se dalo sehnat, i když složitě. Ale nebyly k mání "hezký hadry" pro teenagery, v Luxusu byla spíš dámská móda a i tak omezenej výběr, v normální konfekci byly v podstatě jen hrůzy. Takže měl velkou výhodu ten, kdo měl maminku nebo jinou rodinnou příslušnici, co uměla šít a plést. Což já neměla, takže jsem byla odkázaná na nepříliš kvalitní zboží, co tehdy prodávali trhovci různě na poutích. Myslím, že to šili Vietnamci na ubytovnách a prodávali jim to světští, co na to měli povolení. Jednou mě teda matka vzala ke švadleně, jenže to byla paní, který bylo snad osmdesát, a výsledný výrobky tomu odpovídaly.